|
|
14.3.1999 - 1.11.2004
Právě na dušičky, 1.11.2004 v 0.45 hodin, dotlouklo v mém náručí po krátké, zákeřné nemoci navždy srdíčko mého nejmilejšího
prvorozeného vlastního pejska.
Donečku, Tvůj odchod byl nečekaný a o to bolestnější -
zůstane prázdné místo v mém srdci a smutek v dušičkách Tvé psí smečky!
Ať jsou Ti už jen milosrdné věčně zelené rozlehlé psí pláně...
Adonis, také Don, Donda, Donďa, Donďák, Doneček, se
narodil jako vůbec první štěňátko v naší chovatelské stanici,
společně se svou sestrou Annabell. Doneček byl šéfem naší smečky –
samozřejmě až po mně, což někdy dost špatně nesl, ale musel se s tím
smířit. Povahou byl Don velmi sebevědomý, vyrovnaný pes.
Tím, že byl prvním štěnětem, které se u nás narodilo, zdálo se mi
naprosto logické, že s námi zůstane. Až čas ukázal, že toto
rozhodnutí bylo správné, protože z něj vyrostl typický a krásný představitel
svého plemene, což stvrdil i mnoha vítězstvími a dokončeným titulem interšampion.
Jistě tak dělal jen čest svému jménu – Adonis.
Přes svůj pěstěný vzhled neležel Donda jen doma na polštářích, jak si
někteří lidé myslí, ale miloval, tak jako všichni naši pejskové, dlouhé
procházky a výlety, plavání a aportování čehokoliv.
Těžko uvěřit, že ve věku 5 let nás náhle opustil a zanechal svoji smečku bez
šéfa a v srdci mém, mého muže a taky "babičky" - majitelky otce Ferruccia -
velkou, těžko zahojitelnou ránu.....
10.3.2000 - 15.8.2008
Aišenka nás
opustila prakticky z plného zdraví. Po náhlé břišní příhodě, kdy byla
ještě operována a operaci přežila, bohužel poté podlehla těžké sepsi
organismu.
Chtěla bych aspoň touto cestou poděkovat všem známým i neznámým, kteří v
těžké chvíli nezištně pomohli a hlavně neznámým majitelům pejska, kteří se
bez
váhání a snad do několika minut dostavili na kliniku, aby Aiši
poskytli krev jejich psíka k transfuzi. Její tělíčko však už
dobojovalo....
Už ji nic nebolí a prohání se snad po zelených pláních se svým milovaným
Donečkem.
